Včelařská konference

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 7. 2005:"
To, že při nábídce medu v Německu je bonus za německý med jen těch 10 - 15
procent bych považoval jako ukazatel toho, že i v Německu je medu nadbytek.
Němci se mně zdají dost velcí patrioti na to, aby za německý med zaplatili
víc.

Mimochodem, neví někdo, jak je to s nákupem medu u velkých řetězců? Jak se
promítne na statistice, když třeba míchárna v Německu koupí med u nás,
namíchá ho v Německu s čínským medem, dodá třeba Lidlu a ten ho doveze
zpátky k nám a prodá ho u nás?

Zase ale je dobře vidět rozdíly cen podle druhů medů. Mohlo by být třeba
výhodnější místo na vydatnou lípovou snůšku zajet třeba na méně vydatnou
lesní snůšku."
.................


Díval jsem se doma znovu na tu statisiku. Má zásadní chybu, že není členěná po měsících, ale nebylo zřejmě účelem publikování této statistiky objektivně informovat, ale podpořit pindy z úvodníku.
Ze statistiky není zřejmé, co je starý med, to by se musela oddělit množství obchodovaná do května a od června.
Zajímavé je, že v komentáři k tabulkám se mluví o medu z Bulharska v obchodní síti, ale ve statistice není žádný dovoz z Bulharska. Toto by mělo autory článku i zaměstance odborného oddělení motivovat k dalšímu shánění informací.
Podstatné je, že statistika nerozlišuje balení medu.
Hlavní je, že se doposud více vyváží, než dováží, ale bez porovnání s loňskými čísly za totéž období je zbytečné to nějak rozebírat.
Zajímavější je údaj, že nejnižšší exportní ceny jsou do Německa a Dánska, tedy do zemí s relativně vyšší kupní silou i cenovou úrovní, a při exportu na východ jsou ceny vyšší. Ale opět, to nic neznamená. Na západ dodáváme nezpracovanou surovinu, na východních trzích se třeba ještě prosazujeme se spotřebitelským balením. To je to, co jsem kritizoval v "Prodeji medu", absolutní nezájem o systematické shromažďování a publikování cenotvorných informací ze strany ČSV.

Zajímavější je porovnání cen z Německa s povídáním o Norsku v Moderním včelaři.
Asi je výhodné, když mají včelaři společné odbytové družstvo.
A tím se dostávám k souběžnému tématu = I2J - má ČSV podnikat, či ne?
Osobně si myslím, že ne, že by měl zeštíhlet a zabývat se jen zastřešováním všech dalších zájmových včelařských organizací. Koordinovat a předávat informace. Lobovat za včelaře, dotace, atd. Koordinovat péči o zdravotní stav včelstev, a plemenitbu.
Ve všem ostatním vzniká střet zájmů. Jednotlivých skupin včelařů i funkcionářů. Včela je smutným příkladem konfliktu.
Její existence přece nebyla v zájmu všech včelařů. Někteří včelaři dělali výkupce i jiným obchodníkům, jiní chtěli prodávat svůj med přímo na trh a to nebylo v zájmu vedení ČSV. Proto se taky teprve letos, po krachu Včely začalo angažovat ve zjednodušování podmínek pro balení medu.
Druhá věc je akceschopnost masové organizace.
Z logiky věci je většina členů pasívní.
To jen k těm, co tady radí řešit věci na ZO a diskutovat s delegáty sjezdu. Většina účastníků výročky má jediný zájem - ať už je ta oficiální část za námi, a my si tady v klidu u piva popovídáme, zanadáváme na - funkcionáře, obchodníky, vládu co dusí včelaře, ...
Osobně se domnívám, že včelaři se začnou sdružovat přes(mimo) ZO, protože ta je početně malá a zájmově velmi různorodá. Velikostí včelařů (počtem včelstev), technolgií, znalostmi i ohotou se angažovat, vzdělávat, atd. Například v naší ZO ač má přes 1000 včelstev, je nás asi jen pět "neuteplených nástavkářů"
Proto si myslím, že na podnikání by se měli sdružovat jednotliví včelaři a společně podnikat za SVÉ peníze, ne spolkové.
V souvislosti se zeštíhlením Svazu, by se měla změnit výše příspěvků a struktura jejich rozdělení.
Od věci není ani návrh PSNV na integraci ZO v rámci okresu do jedné, protože je proto podle mně mnoho objektivních důvodů. Pokud bude o toto téma zájem, tak příští pátek s tím budu zase otravovat.

Karel

Karel:
Díval jsem se doma znovu na tu statisiku. Má zásadní chybu, že není členěná po měsících, ale nebylo zřejmě účelem publikování této statistiky objektivně informovat, ale podpořit pindy z úvodníku.
-----------------------------------------

Na stránkách ČSU si můžeš vypsat statistiku dovozu a vývozu medu za jakékoli měsíce (do května 2005), pokud by ti o to opravdu šlo. Ta ve Včelařství 8 byla naprosto objektivní, žádnou chybu na ní nevidím.

Na stránkách ČSU si můžeš vypsat statistiku dovozu a vývozu medu za jakékoli měsíce (do května 2005), pokud by ti o to opravdu šlo. Ta ve Včelařství 8 byla naprosto objektivní, žádnou chybu na ní nevidím.

No právě tu chybu, že nerozlišovala export medu z loňského a letošního medu. To je snad podstatné.
Pokud obviňuji obchodníky z toho, že nevykupují, nebo že letos vykupují za moc lacino a za moc draho prodávají, a k tomu uveřejním takhle členěnou statisku, je to trochu zavádějící.
Že je ta statistika ČSÚ na internetu je pěkné, ale můj odhad je, že na internetu hledá informace tak max.5% včelařů - členů ČSV, odhadem tak max. 2 500 , náklad Včelařství je nejméně jako členů, tedy 50 000tisíc.

>No právě tu chybu, že nerozlišovala export medu z loňského
>a letošního medu. To je snad podstatné.
Pokud obviňuji obchodníky z toho, že nevykupují, nebo že letos vykupují za moc lacino a za moc draho prodávají, a k tomu uveřejním takhle členěnou statisku, je to trochu zavádějící.
--------------------------

To je, ale nepřisuzoval bych př. Lněničkovi nějaký úmysl někoho někam zavádět. Prostě si vyjel statistiku a dal ji do časopisu. Je jasné, že export se týká loňského medu, letošní bude za nižší ceny. Zdá se mi směšné někoho obviňovat, že vykupuje za nižší ceny. Ceny jsou tržní.

Neobviňuji přítele Lněničku, že to udělal schválně. Ale jsou to snad profesionálové, alespoň podle toho,že jsou za tuto práci placeni (převážně z našich příspěvků)a časopis si taky musí kupovat všichni. Pokud je někdo ve funkci "vedoucí odborného oddělení", měl by odevzdávat odbornou a stoprocentně provedenou práci. O práci redakce, šéfredaktora i redakční rady je to snad možné prohlásit taky.
A když jsme u toho placení, možná byl zaplacen i na 200%. Jednou vznikl v pracovní době, a podruhé byl zaplacen honorářem. To mně ale nevadí tolik, jako to, že byl nekvalitní, a nesystematický.
Buď jsou množství a ceny medu nepodstatné, a pak je možné se divit, že takovéto analýzy nikdo v odborném oddělení ČSV
průběžně neprováděl, a nejméně čtvrtletně nepublikoval, nebo...
A těch NEBO je hodně. Prvně mně napadá:
nebo je to horší jak spiknutí, je to neschopnost.
další nebo:
nebo na tom nebyl zájem,
nebo nejsou ceny medu podstatné,
nebo to nepatří k odbornostem odborníků v odborném oddělení
nebo to je jednodušší to nedělat, ....
Každý ať si vybere.

Je zajímavá také jedna věc. Na začátku roku se objevilo v některých německých novinách varování před medem z České republiky. Jako důvod bylo uváděno, že obsahuje rezidua antibiotik.

Napadá mě, jestli med, který vykoupily v loňském a předloňském roce slovenské pobočky českých výkupců - a je jich dost, stačí se podívat na inzeráty ve Včelárovi a Slovenském včelárovi, skončil u nás, nebo šel jako "echt český med", v době když poklesla poptávka po medu ze Slovenska po aférách s antibiotiky praktick na nulu, do Německa a do Rakouska.

I to může být důvodem minimálních cen, za které jsou ochotní němečtí zpracovatelé český med kupovat.

VzP

VzP:
Je zajímavá také jedna věc. Na začátku roku se objevilo v některých německých novinách varování před medem z České republiky. Jako důvod bylo uváděno, že obsahuje rezidua antibiotik.

Napadá mě, jestli med, který vykoupily v loňském a předloňském roce slovenské pobočky českých výkupců - a je jich dost, stačí se podívat na inzeráty ve Včelárovi a Slovenském včelárovi, skončil u nás, nebo šel jako "echt český med", v době když poklesla poptávka po medu ze Slovenska po aférách s antibiotiky praktick na nulu, do Německa a do Rakouska.

I to může být důvodem minimálních cen, za které jsou ochotní němečtí zpracovatelé český med kupovat. "
..........
Souhlasím, přesně to si myslím taky. A ani nemusí nakupovat na Slovensku. Můžou naletět i tady. Přejet autem hranice v EU není žádný problém.
Už loni, když jsem byl u jednoho výkupce, jsem si všiml, jak se vytrvale dožadoval občanských průkazů a vše si zapisoval. Sváděl to na Špidlu, ale žádné zákony v tomto směru se loni nezměnily. Spíš si myslím, že předloni učinil špatnou zkušenost, a tedˇse snažil sychrovat - poněkud málo účině.

Osobně si myslím, že to je problém rizik.

Český obchodník nese riziko, že naletí zde, Německý že naletí při nákupu odtud. Koncová cena je dána, a tak si každý započítá = ohodnotí riziko a započte do marže. Tím si stanoví cenu, jakou se mu ještě vyplatí za med s tímto rizikem a jeho následky zaplatit.
Myslím si, že vyšší ceny bude možné dosahovat jen tam, kde si obě strany budou moci důvěřovat a vědět, že dodavatel může ručit za kvalitu svého zboží. Proč by se taky jinde rozšířilo ISO 9000 atd. Budoucnost asi patří obchodům, kde se obě dvě strany znají a mají důvěru (v rámci možného, co obchodník může důvěřovat).
Tedy malá farma (+ případně malý výkup od známých včelařů z okolí, které zná a kterým může věřit) a adresný obchod s partnerem. nebo takto označený (zablombovaný) med přes velkoobchod. A to znamená budovat si svoji značku a pověst.

Poud by se tato úvaha ukázala jako možná, bude to mít dost velký vliv na komerční včelařství - tím myslím všechny včelaře co při včelaření počítají peníze = výnosy, zisky. Ti co to mají jako koníček, těmto bude upřímně jedno. I 25 za med jim zaplatí cukr a budou na svých.
Pokud to srovná s jakýmkoliv jiným koníčkem, bude to nádhera. Pokud bude chtít počítat prachy, bude se muset přizpůsobit zákonům trhu.